aktualizováno: 03.05.2016 18:55:44 

SRDCOVÉ ESO australian shepherd‚ patterdale terrier

Úvod - Our Kennel
                               
 
                          AUSTRALIAN SHEPPERD KENNEL                            
 
 
 
CHOVATELSKÁ STANICE - SRDCOVÉ ESO
 
 
 
 
                                                                  
 
 
 
 
 
Chovatelská stanice " Srdcové eso " je mezinárodně registrována na základě uznání FCI od 17.10. 1996, kdy nahradila národně registrovanou chovatelskou stanici " MARIBOR  CS ". Chovatelská stanice  " Maribor CS " byla taktéž ve vlastnictví Zuzany Hodové , a to od  21.10. 1985. Změnil se pouze název, chovatelská práce a etické principy chovu psů zůstaly stále stejné.
 
Srdcove Eso” is an internationally registered kennel by FCI from October 17. 1996 when it replaced the nationally registered kennel “MARIBOR CS”. The kennel “Maribor CS” was also owned by Zuzana Hodova since October 21 1985. The change is in the name only; the professional work and ethical principles of breeding dogs stayed the same.
 
V současné době se tato chovatelská stanice věnuje již třináct let chovu plemene PATTERDALE TERIÉR a pro  kvalitní chov v ČR importovala z USA, Anglie, Irska a Německa. V současnosti  lze s jistotou říci, že chovatelská stanice Srdcové eso má nejširší chovnou základnu PT v Evropě. Naším chovatelským cílem v chovu patterdale teriérů je chov tohoto plemene v čisté podobě (bez kříženců s welš teriéry, jagd teriéry nebo border teriéry) s ohledem na zdraví populace, výkon, kvalitní povahu a exteriér. This kennel is devoted for ten years now to the Patterdale Terrier breed.  For high quality we import our breeding dogs from the USA, England, Ireland, and Germany.   It is safe to say that the kennel Srdcove Eso currently has the widest breeding base of Patterdale Terriers in Europe.  Our goal is to breed pure Patterdale Terriers (without mixing Welsh Terriers, Jagd Terriers or Border Terriers) and focus on a healthy population, efficiency, a good personality and exterior.
 

 

 

Nápad, pořídit si k patterdale teriérům ještě další plemeno, jsem v sobě nosila dlouho. Chtěla jsem středně velkého psa, svým způsobem akčního, ale ovladatelného, a schopného života ve smečce. Uvažovala jsem o retrívrech (flat nebo curly coated), border koliích (příliš akční a workholik). Nakonec jsem zahlédla několik fotografií kouzelných psů  v Planetě zvířat, Světě psů i v časopise Pes přítel člověka – po podrobnějším zkoumání plemene naživo na výstavách, studiu standardu a chovatelských stanic u nás i ve světě (tři čtvrtě roku!) jsem přistoupila k rozhodnutí, koupit – AUSTRALSKÉHO OVČÁKA !!! Toužila jsem (a dodnes stále toužím) po blue merle holčičce, s krásnou tan barvou, výraznými pravidelnými bílými znaky na hlavě, širokým bílým límcem a modrýma očima. Tak zrovna takovou se mi tedy sehnat nepodařilo dodnes....

 

The idea of having one more breed in addition to Patterdale Terriers was in my head for a long time.  I wanted a middle sized dog, kind of active, but easy to control and able to live in a pack.  I was thinking about Retrievers (flat or curly coated) and Border Collies (too active and workaholic).  Finally I found some pictures of incredible dogs in Planeta Zvirat, Svet Psu, and Pes pritel cloveka magazines.  After very detailed studies of this breed from exhibitions and studies of breeding kennel standards in Czech and in the world (for 3/4 year) I decided to buy an AUSTRALIAN SHEPHERD!!!  I still wish for a Blue Merle girl of beautifully tan color, evenly marked white spots on her head, wide white collar, and blue eyes.  I still did not find one like that …

 

 

 

Jako první jsme si domů pořídili red merle fenku z maďarské chovatelské stanice Tanmark´s. Kofí byla to nejmenší štěňátko z vrhu (dlouho jsem se bála, že nevyroste a bude z ní „mini aussie"). Její barva se nám také hodně líbila, oko je modré sice jen jedno, ale ta povaha!!! Ta nás dostala!  Je dokonalá – poslušná, decentně závislá, veselá,stále s dobrou náladou a ochotná spolupracovat při čemkoliv. S cizími psy se nepere, děti bezmezně miluje, je chytrá a přizpůsobivá. Lze s ní kdekoliv chodit bez vodítka a ona si nás hlídá, i když mazlení s jejími obdivovateli jí rozhodně není proti mysli, zkrátka povaha úžasná! Po létech strávených s teriéry (pitbulové, patterdalové, amstafové, dandie dinmont teriéři, jorkšírci) jsem si konečně na procházkách mohla užívat klidu a nemusela mít věčně oči na stopkách, kdo co kde zase provede... Teriérskou povahu myslím netřeba líčit. S aussínky odpočívám. Vycházky si užívám a nemusím se děsit, kdykoliv se v dálce objeví pes (konflikt nehrozí) nebo dítě (to leda radostí ulízají  do bezvědomí). A naše Kofí má ještě jednu obdivuhodnou vlastnost – je neskutečně čistotná. Nikdy a nikde doma nic neznečistila. Zkrátka ideální pes, a přitom  dokáže i hlídat!!! Není divu, že nám jí doma "zabavil" manžel a vozil (a dodnes vozí) Kofi s sebou do práce i kamkoliv jinam.

 

First, we brought home a Red Merle female, “Kofi”, from the Hungarian kennel Tanmark’s.  Kofi was the smallest puppy from the litter (for a long time I was afraid that she will not grow and will be “a mini Aussie”).  We loved her color, just one eye is blue but the personality…that is what got us!  It is perfect – obedient, decently dependent, happy, always in a good mood, and willing to work on anything.  She does not fight strange dogs, loves children, very smart and adaptable.  We are able to walk her without a leash and she will guard over us, although she likes petting from her admirers, shortly said - great personality!  After years of having terriers only (Pit-bull, Patterdale, Amstafs, Dandies-Dinmont Terriers, Yorkshires) I could finally enjoy my walks and not have to worry about other dogs showing up (no conflicts), or a child (will lick with love).  Our Kofi has one more wonderful quality - she is unbelievably clean.  She never ever made a mess at home.  Ideal dog and at the same time a great guard dog!!!  No wonder that my husband “confiscated” her and takes Kofi with him everywhere he goes.

 

 

 

No, a protože se nám po Kofí doma všem stýskalo (když byla celé dny s manželem pryč), nevydrželi jsme, a začali hledat dalšího aussínka. Tentokrát padla volba na pejska. Doma jsme měli merle fenku, pejsek tedy měl být trikolórní (red, nebo black tri). Po dlouhém vybírání a hledání (opět jsem chtěla výrazné bílé znaky na hlavě a límec) vhodných spojení jsem padla na štěňata, jejichž rodiče se mi hodně líbili a celý chov, ze kterého pocházeli také. Zejména matka je špičková fena, stejně jako její matka a babička. Všechny feny v rodokmenu našeho psa ze strany matky (rodina )  jsou vynikající , a navzájem sobě velmi podobné. To rozhodlo. Silná rodina, to mám v chovu ráda, to je dobrý základ. Už jsem neváhala a zamluvila si black tri pejska. Chovatelka v USA (ch.st. Shoreland´s, mimochodem kromě aussínků chová také špičkové border kolie, a shodou okolností si brala také sestru naší Kofí) mi dala na výběr ze tří pěkných pejsků. Po dalších peripetiích s dovozem, protože do Prahy to bylo složité,  jsme museli do Německa k milým chovatelům aussínků (– manželům Patzoldovým – Energie´s  kennel ), se konečně náš trikolórní Vilík octnul u nás na dvoře.

 

And because we missed Kofi very much (since she was all day gone with my husband) we started to look around for another Aussie.  This time we picked a male puppy.  We already had a female at home so we were looking for a three colored male dog (red or black three).  After a long, long time of looking and selecting (because I wanted a distinguished puppy with white marks on its head and collar again) I picked ideal puppies which I liked very much.  I also liked the whole litter and the parents.  Especially the mother was a great champion as well as her mother and grandmother.  All the females from that family were great, high quality and similar to each other.  That made my decision final.  I like strong families for breeding because it is a good start.  I did not hesitate and ordered a black three puppy male dog.  A breeder from the USA (Shoreland’s Kennel) gave me a choice from three nice puppies.  (This breeder has besides Aussies also Border Collies and coincidently she also has the sister of our Kofi).  After a little hassle with transportation to Prague, when we had to go to Germany to a nice Aussie breeder couple – The Patzolds (Energie Kennel) finally our three colored “Vilik” showed up on our yard.

 

 

 

Mezitím, co jsem dohadovala s chovatelkou Vilíka, jak psa dostat do Česka, mě neustále atakovala dcera Linda, že by ke svému hnědému pejskovi border kolie Fredovi toužila mít kamarádku. Bylo mi jasné, že s Vilíkem to o kamarádění moc nebude a navíc, Vilík byl MŮJ vytoužený. Poohlížela jsem se dál v evropských chovech a psi ve Francii v chovatelské stanici "of Crystal Lake " se mi také líbili (a mně se hned tak nějaký aussínek nelíbí). Paní chovatelka ze mne asi byla na prášky, neboť jsem jí odmítla asi 3 vrhy, ze kterých mi nabízela štěňata. A pak se najednou objevila ta pravá. Jak jsem na ní koukla, bylo to jasné. A navíc, ta neuvěřitelná podoba s dceřiným Fredíkem! Mohla jsem si vybrat mezi red tri a black tri fenkou. Obě byly moc hezké, s krásnými lysinkami a bílým límcem. Ale podoba s Fredíkem nakonec rozhodla pro červenou. Pro naši Ketty jsem jela s kamarádkou Hankou Březinovou (špičková chovatelka amstafů), která nejenže umí skvěle anglicky (na rozdíl ode mne), ale ještě je skvělá řidička – celou cestu odřídila sama. Moc jí za to děkuji, tohle by nezvládnul leckterý chlap!

 

While I was working on getting Vilik safely to Czech, my daughter kept begging me for a new friend for her Border Collie named Fred.  It was obvious that Vilik will be not the right friend and especially Vilik was meant to be MINE.  I continued to search European breeders.  The French kennel Crystal Lake caught my eye.  The breeder lady was probably not happy about me because I declined puppies from three of her litters that she was offering me.  And suddenly the right one showed up.  As soon as I looked at her I knew it.  On top of it she had an amazingly similar look with my daughter’s Fred!  I had a choice between a red three and a black three female.  They were both very nice with beautiful blaze and white collar.  But I chose the red one, similar to Fred.  I drove for our “Ketty” with my friend Hana Brezinova (a great breeder of Amstafs), who not only speaks perfect English but also is a great driver and drove the whole way all by her self.  I am very grateful to her because this would not be an easy job even for a man!

 

 

 

Vilík je trošku složitá povaha, na které se podepsalo, že se k nám dostal vlastně přes „dvoje ruce". K cizím lidem je trošku nedůvěřivý, ale to je vlastně napsáno přímo ve standardu... také cizích psů se trochu straní. Není divu, když přišel, zjistila jsem, že má vykousnutý kus ucha, takže vzpomínky na psy má asi špatné. Lidí si nevšímá, neobtěžuje je a totéž žádá od nich. Nemá rád, když na něj sahají lidé bez jeho souhlasu. Hodně si vybírá své favority a nekamarádí se s každým. Dobře hlídá a stejně jako Kofí, i on je velmi čistotný, poslušný, a mazlík. Je ovšem mnohem víc temperamentní, inteligentní (jsou chvíle, kdy je mi jeho inteligence doslova na obtíž) a také akční. Velmi ochotně spolupracuje, ale zatím se nedokáže příliš dlouho soustředit. Občas má bláznivé nápady a důkazy jeho lásky k nám jsou mnohdy trochu surové. Je dominantní a i když rvačky nevyhledává, dokáže se tvrdě bránit. I s ním jsou ale procházky  bezproblémové, je opravdu velice poslušný a ovladatelný. Jediná Vilíkova vada na kráse a „dokonalosti“ je jeho mlsnost. Žere jako za trest a z donucení. Je úplně jedno, co mu nabízíme. V pečeném kuřátku se dloube jako anorektik a tak musím stále vymýšlet nové a nové fígle, jak do něj dostat jídlo.

 

Vilik is a bit of a difficult personality, because he got to us second hand already.  He is little bit distrustful of strangers, which is actually written in his standard… and he does not feel comfortable around strange dogs.  No wonder, because when we got him a piece of his ear was bitten out.  So his memories of dogs are not the best.  He does not pay any attention to people and he expects the same from them.  He does not like it when people touch him without his permission.  He picks his favorites carefully and is not friendly with everyone.  He is as good a guard as Kofi, also very clean, obedient, and likes to snuggle.  He is much more active and very intelligent (there are moments when his intelligence bothers us).  He is willing to cooperate but so far cannot focus for too long.  Sometimes he has crazy ideas and his proof of love to us is from time to time a bit rough.  He is very dominant and even he is not looking for fights he knows how to fight back.  Also with him walks are easy and without any problems, he is very obedient and easy to control.  The only fault he has is that he is finicky.  He eats like he has been punished for eating.  It does not matter what you offer.  He digs even in baked chicken like an anorexic so we are constantly forced to think about new tricks to get him to eat.

 

 

 

Opakem toho je naše Ketty - náš malý tlusťoch. Úžasně ráda papá ale rozmýšlí si, co za odměnu ve formě pamlsku je ochotná udělat. Je bezesporu nejchytřejší a nejmazanější, ale i netvrdohlavější ze všech našich aussínků. Umí být velmi razantní a nenechá si nic líbit. K některým cizím lidem je nedůvěřivá, na jiné se vrhá s láskou, padá před nimi na záda a vyžaduje drbat na bříšku. Spolu s Vilíkem a  Kofí, tvoří super hlídací tým naší zahrady – nic jim neujde a ohlásí kohokoliv. Je hodně mazlivá a vázaná k rodině. Na vycházkách se od nás nehne dál, než na dvacet metrů, pokud jí tedy Vilík s Kofi zrovna neprohánějí faldy. Jakmile jsme zjistili, jak moc má ráda malá štěňátka, okamžitě začala  u nás pracovat jako výchovná teta pro malé patterdaly. Bylo až neskutečné, co vše si od nich nechala líbit a jak jim láskyplně olizovala nejen pusinky (od tvarohu), ale i zadečky – od – no víte od čeho..! Zkrátka po nich uklízela, jako by byla jejich mamča. Byla na ně moc opatrná, aby na ně nešlápla, a něžná. Jednou z ní bude skvělá mamina, ale na to je ještě čas...

 

Opposite of him is our Ketty - our little chubster.  She loves to eat but hesitates what kind of trick to do for a treat.  She is without a doubt the smartest and slyest but also the most hardheaded from all of our Aussies.  She can be very tough and nicely stubborn.  She can be distrustful of some strangers, but to some she rushes with love, falls on her back and wants to be rubbed on her tummy.  With Vilik and Kofi altogether they make a super guard team of our yard - they do not miss anything and will report everyone. Ketty loves to snuggle and to be close to a family.  She does not like a big distance from us during our walks, maybe just 20 meters, except when she is chased by Vilik and Kofi.  The moment we found out how much she loves puppies she become a nanny for our little Patterdales.  It was amazing the things she allows them to do to her and she would lick their mouths with love (they were from cottage cheese) also their bottoms – well - you know from what..!  Shortly she was cleaning after them as if she was their mother.  She was also very careful and tender not step on them.  One day she will be a great mom, but for now she has time…..

 

No, a když měl manžel s sebou Kofinku, Linda byla na cvičáku s Fredíkem a Ketty ( nebo na agility ), tak mi doma zbýval samotný Vilík. Na procházkách v lese se neměl s kým prohánět, takže mi nezbylo, než se zase poohlédnout po dalším štěňátku. A opět pomohla náhoda. Z chovatelské stanice Heartside ( jedna z nejlepších v USA ) mne zaujala jedna blue merle fenka ( o jaké už dlouho sním ). Ta samozřejmě nebyla na prodej. Ale když jsem zjistila, jakým psem byla nakryta, tak jsem neváhala a provedla další pokus o dovezení dalšího aussínka. Bylo to neuvěřitelné, ale vyšlo to !!! Štěňata po nádherném black tri psu sice byla dlouho dopředu zadána, ale já měla zase štěstí. Uvolnila se jedna fenka, která se mi  moc líbila. Vybrat jsem si tedy nemohla, ale naše Happy se zdá být velmi pěkná a vede vynikající krev. A my jsme měli pořádnou kupu štěstí. Její otec je totiž momentálně jedním z nejžádanějších plemeníků USA. Jako otec se velmi dobře prosazuje, a svým potomkům předává mnoho ze své krásy. Chovatelka požadovala, abychom do jména štěňátka zapojili nějakým způsobem jméno jejího otce - Messenger. No a když už jsme měli to "štěstí", tak jsme ho  zapojili  i do jména. Naše Happy se tudíž jmenuje Hearthside Happy Message. Kupodivu jsme se trefili jménem i do povahy naší fenky. Opravdu jí jméno " sedí ". Ona je neustále " HAPPY " !!! Veselá, optimistická, šťastná, zkrátka a dobře, i když jsme uvažovali o nějaké přezdívce, kterou má skoro každý pes u nás, nakonec jí zůstalo jméno oficiální. Je naším sluníčkem a do smečky vnesla duch temperamentu, veselí a radosti. Je to takový šašek naší smečky. Miluje lidi , děti i cizí pejsky, z ničeho si nedělá těžkou hlavu, je stále vesele a šťastně naladěná, zkrátka HAPPY !!!

No, a když se nám naše Happy tak krásně vyvedla, zatoužila jsem mít ještě další trikolorní fenku ze stejné chovatelské stanice. A tak k nám přiletěla ještě naše Lady. Vlastním jménem Hearthside Lady Gi. Má překrásného otce a její maminka je dcerou maminky naší Happy. Lady jako štěně nevypadala nijak povzbudivě. Byla také lehkovážná a veselá, stále nabitá energií. Ráda skákala, což se jí stalo osudným. Při jednom skoku do sněhu ( ze střechy kotců, kam s oblibou vyskakovala ), si ulomila kousek lopatky. Strávila pak po operaci ( do lopatky dostala hřeb, aby se ulomený kus  zase připojil ) celých 6 týdnů v kleci, a měla velmi řízený pohyb, aby nedošlo k rozlomení úlomku lopatky, zeslabeného použitým šroubem. Po šesti týdnech jsme začínali s rekonvalescencí. Vše šlo dost pomalu, svaly byly hodně oslabené. Lady vypadala spíš jako borderka, než jako australáček. Taky srst na zádech se kudrnatěla, a já přemýšlela, jak je to možné, když její rodiče i prarodiče jsou velmi krásní jedinci. No, ale chtělo to jen čas. Lady začala postupně vyzrávat, a dnes je z ní stejně krásná fenka, jako je Happy. Máme z ní radost a ještě větší z toho, že konečně dostala rozum, a chová se jako dáma. Dotváří naší smečku a snaží se okoukat všechny výchovné fígle od naší šéfky smečky Kofí. Pečlivě  to pak trénuje na našich patterdalech, které pilně a s chutí vychovává.

---------------

Při dalším bloumání po webu a hledání nové kvalitní krve pro náš chov jsem narazila na stránky STONEHAVEN kennelu. Jejich psi a feny mne zaujali jak exteriérem, tak i původem. Mnoho BAYSHORE krve v jejich původech skýtalo jisté záruky kvality. Neváhala jsem, a ještě před narozením štěňat jsem kontaktovala chovatele (  JEFF MARGESON ), zda by mi nenechal red merle psa ze spojení Striker a Secret.  A nejspíš jsme u nás doma děti " štěstěny ", protože se opravdu narodil, byl  nádherný, ale byl pouze jeden. Naštěstí se podařilo ho pro náš chov získat, a tak již dnes vesele řádí malý STONEHAVEN BAYSHORE SEECRET STRIKE u nás na zahradě. Je to neskutečný temperament a moc pěkný pes. Čas ukáže, jak dalece byla naše volba budoucího tatínka pro štěňata Ketty, Happy a Lady  dobrou volbou.

 
TOPlist
 Návštěvnost:   |  Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |   Mapa stránek